<figure class="image"><img src="/storage//images/original/1213197.jpg" alt="Protipořezová rukavice"></figure><p>„Bourání zvěřiny se prakticky neliší od bourání skotu nebo prasat,“ říká Pavel Dvořák, projektový manažer firmy MASO-PROFIT, která se zabývá návrhem a realizací bouráren různých velikostí. Proto je zařizování malých zpracoven zvěřiny velice podobné práci na ostatních druzích bouráren.</p><p>Legislativně je možné, aby myslivci zpracovávali a prodávali část ulovené zvěře ve vlastní maloobchodní bourárně. Pro její založení se potřebují pouze zaregistrovat u krajské veterinární správy. V&nbsp;takovém zařízení nelze zpracovávat více než 150 kg velké a 35 kg drobné zvěře týdně. Velkou část této produkce navíc musejí prodat v&nbsp;místě, kde se bourala. Další možností je potom založení větší certifikované bourárny.</p><p>Aby byla zpracovna plně funkční a dalo se v&nbsp;ní kvalitně bourat, je potřeba vhodný vnitřní prostor a také výbava. I když je projekt zamýšlený pouze jako nevelký provoz, vyplatí se zamyslet se nad tím nejvýhodnějším řešením, které šetří čas i peníze. V&nbsp;menší bourárně se může eventuálně vystřídat více loveckých skupin.</p><h3>Co nesmí chybět</h3><p>Provoz se dělí na tři části. Je to chladírna, nečistá a čistá část. Takzvaný nečistý prostor je určený ke stahování zvěře, v&nbsp;čisté části dochází k&nbsp;samotnému bourání zvěřiny a také k&nbsp;jejímu balení. Jednotlivé části od sebe musí být odděleny. Stěny a podlahy musí být jednoduše omyvatelné, chybět nesmí přívod pitné a odtok omývací vody, který zajišťují vpustě nebo kanálky v&nbsp;podlaze. Proto je klíčové mít k&nbsp;dispozici vhodné zázemí, které to umožňuje. Zpracovna se nicméně dá s&nbsp;trochou úsilí zřídit například i v prostorech bývalé garáže.</p><p>Ve vybavení nečisté části musí být elektronický lapač, popřípadě jiné řešení proti hmyzu. Do oken je potřeba umístit síťky. Nutností je také prostor k&nbsp;vážení. K&nbsp;manipulaci se zvěří se perfektně hodí dráhy a háky, na které lze zvířata pověsit. Metráž drah je samozřejmě silně individuální podle možností prostoru a zamýšlené produkce. „Právě pracuji na větší bourárně na zvěřinu, kde bude v&nbsp;příjmové části zhruba 20 metrů kolejí. V&nbsp;těch malých to ale bývají 3 až 4 metry,“ říká Pavel Dvořák. Dráhy se instalují na vlastní žárově-pozinkovanou nosnou konstrukci.</p><p>Na dráhy se dají umístit 3-cestné a 4-cestné výhybky, které slouží pro efektivní změnu cesty háku. K&nbsp;dispozici jsou také závěsné nosníky, díky kterým se dá maso zavěsit ve více úrovních, což šetří prostor. Profil samotné dráhy může být různě vysoký. Manipulační háky pro zavěšení mohou být kovové nebo plastové.</p><p>Obzvlášť výhodné jsou dráhy s&nbsp;uzavřeným profilem. Díky uzavřenému profilu hliníkových drah nehrozí vypadnutí kočky.&nbsp;Další výhodou jsou více než o 50 % nižší nároky na potřebný prostor pro montáž dráhy oproti trubkovým a plocháčovým drahám. K&nbsp;navěšování masa na dráhu je určený kladkostroj.</p><p>Čistá část musí být pečlivě vydesinfikovaná. Vybavení, které bude potřeba je především bourárenský stůl, na kterém se bude pracovat. K&nbsp;samotnému bourání se ve většině případů používá pásová pila. Levnější alternativa je špalek. V&nbsp;bourárně nesmí chybět také dvojdřez a umyvadlo. K&nbsp;balení masa se hodí vakuová balička, do malých zařízení pak její stolní verze. Cenným kusem výbavy je také váha s&nbsp;etiketovačkou. Na zabalenou zvěřinu je totiž potřeba umístit etiketu s&nbsp;informací o jaké maso se jedná, kolik váží a do kdy se musí spotřebovat.</p><p>Jaká zařízení ale konkrétně zvolit? Jak už bylo řečeno, je v&nbsp;první řadě nutné mít připravenou vhodnou stavbu. V&nbsp;ní musí být prostor pro chladírnu, čistou a nečistou část. Základní „balíček“ vybavení, který je pro novopečenou bourárnu vhodný by tedy určitě měl obsahovat: Bourárenský stůl, pilu nebo špalek, dřez, dráhy, sterilizátor, baličku a popelnice či jiné nádoby na odpadní materiál.</p><figure class="image"><img src="/storage//images/original/1213198.jpg" alt="Kvalitní výbava pro bourání zvěře"></figure><h3>Malé bourárny na vzestupu</h3><p>Na své vlastní malé zpracovny nepomýšlejí jen myslivci. V&nbsp;poslední době je o ně zájem hlavně ze strany menších chovatelů na farmách. Jednou z&nbsp;nich je farma Doupov. Tam se ale navíc kromě chovných krav a prasat bourá i zvěřina. Dělení farmářských zvířat a zvěřiny však musí být časově oddělené a provoz se mezi jednotlivými bouráními musí důkladně vyčistit. Majitel farmy pan Břetislav Hutárek je vášnivý lovec a svoji bourárnu si nechal zařídit právě od Pavla Dvořáka a MASO-PROFITu. Zpracovává se tu hlavně zvěř jelení, dančí, srnčí a divoká prasata.</p><p>„Důležité je správně zařídit chladírnu, ve které by měla být teplota do dvou stupňů. To kvůli stahování a veterinární prohlídce. Zvěř tam zůstane dva týdny,“ říká pan Hutárek.</p><p>V&nbsp;Doupově jsou nainstalované manipulační dráhy spolu s&nbsp;mechanickou rukou, která usnadňuje zacházení s&nbsp;ulovenými zvířaty a umožňuje větší efektivitu práce. O čistotu ovzduší i povrchů se stará UV sterilizátor, který ničí bakterie, kvasinky a spory plísní. Balení masa obstarává vakuová balička.</p><p>Podobných projektů se objevuje stále více a projektantům tak přibývá práce. Ta spočívá především v&nbsp;navržení a dodání toho nejvhodnějšího vybavení, které zajistí maximální možnou funkčnost budoucí bourárny.</p><figure class="image"><img src="/storage//images/original/1213199.jpg" alt="Divoká prasata ve visu"></figure>
